Povídka č. 11

⋅ Napsal(a)

Už nebudu lhát – od zítřka

Až na praskání ohně a houkání sov panovalo u táboráku ticho. Howland Reed, lord bažin, jak se mu přezdívalo, se připravoval ke spánku a jeho společník Eddard Stark držel první hlídku. Stejně neměl na spánek pomyšlení. Už nepamatoval, kdy se naposledy pořádně vyspal. Připadal si vetchý jako stařec a divil se, proč ho všichni považují za mladíka. Přiložil do ohně další větev. I když válku vyhráli, nic nedopadlo tak, jak mělo. Slíbil Robertovi, že mu přivede jeho nevěstu, a místo toho ji veze v dřevěné truhle na Zimohrad, kde ji uloží do hrobky ke svým předkům. Vyhráli vůbec, když plno dobrých lidí zemřelo? Někteří dokonce padli pod jeho mečem a jejich jediná vina spočívala ve smyslu pro čest a povinnost. Zatímco jiní odhodili svoji přísahu jako kost od oběda. Víc než výčitky svědomí a duchové padlých hrdinů ho však trápila budoucnost. Pohlédl na uzlíček vedle sebe. Dítě spalo se zaťatými pěstičkami a pod Eddardovým pohledem se zavrnělo. Co řekne Robertovi? Vůbec nic se nepovedlo tak, jak si představoval. Místo sesazení Aeryse a osvobození Lyanny byl svědkem masakru dětí a naplňování lannisterských ambicí. Eddard si podepřel rukama svou těžkou hlavu.

Nadskočil leknutím, protože dítě se rozeřvalo. Eddard byl nucený vzít uzlík do ruky a snažil se dítě utišit. Dítě mělo očividně hlad, a tak ho zabavil hadříkem namočeným v mateřském mléce, které si vzali na cestu v poslední vesnici.

„Měli jsme vzít s sebou kojnou, Nede,“ ozval se Howland, který se netajil rozmrzelostí nad cestováním s nemluvnětem.

„Čím méně lidí o tom ví, tím lépe,“ odpověděl Eddard. Ze stejného důvodu nenajal nikoho k vozu a místo toho vedl koně sám.

„Co budeš dělat s tím dítětem, vezmeš ho na Zimohrad?“

Celou cestu se tomu tématu vyhýbali. Eddard věděl, že se mu nemůže vyhýbat věčně. Od toho měli Roberta, pro kterého válka neznamenala starosti, ale slast bitevní vřavy spojenou spřílivem nadržených děveček i urozených panen, kterým pak nechával dárek v podobě zasetého semene. Když byl Eddard mladší a naivnější, říkával si, že s takovým mužem bude jeho divoká sestra Lyanna šťastná. Měla kolem sebe ráda veselé a bezstarostné lidi, a místo toho si vybrala zádumčivého Targaryena.

„Dal jsem slib,“ řekl. „Ale opravdu nevím, jak ho splním.“ V odlesku ohně nebylo mnoho vidět, ale na denním světle nikdo nemohl přehlédnout stříbrné chmýří na dětské hlavičce a fialové oči – typické znaky potomků staré Valyrie. Eddard viděl rozbitá tělíčka Rhaegarových potomků. Dokonce se kvůli nim s Robertem pohádali. Robert sice nebyl Lannister, aby vraždil nemluvňata, ale nikdy neodpustí Rhaegarovi, že spal sLyannou, ať už sjejím svolením nebo bez něj. Bude schopen odpustit Rhaegarovu bastardovi, že se narodil? O své vlastní děti nejeví pražádný zájem, tak proč by měl ušetřit život dítěte svého nepřítele? I kdyby ho Eddard zatajil a schoval na Zimohradu, nemůže zaručit, že se klepy nedostanou až do hlavního města. Robert by to plným právem bral jako zradu. Jednou poklekl a přísahal věrnost svému králi. Není žádný Lannister. Proč jsem vůbec dával ten zpropadený slib?

„Můžeš ho vydávat za svého bastarda,“ řekl Howland, který uhodl přítelovy myšlenky.

To by šlo. Splnil by slib sestře a ochránil by dítě před Robertovým hněvem. Zklamal by pouze svojí paní, která podle posledních zpráv rovněž očekávala potomka. Svoji čest už zachránit nemohl. Ať

udělá cokoliv, buď někoho zradí, anebo někomu ublíží. „Kéž by byl podobný na Lyannu,“ posteskl si nahlas.

„Má targaryenské rysy, ale to má půlka Dorne. Kdybys tvrdil, že jeho matka je nějaká dornská kurvička… hej, neměl jsi nějakou na Hvězdopádu?“

Zkus v Západozemí něco utajit… Eddardovy rysy ztvrdly v zamračené grimase. „Wylla nebyla žádná kurvička, ale slušná holka.“

Howland Reed rozhodil ruce. „Pro všech sedm, nemusíš mě hned vyzývat na souboj. Každý muž má své potřeby, jenom Eddard Stark z toho dělá pohromu. Raději udělej něco s tím děckem, ať se alespoň na pár hodin vyspím.“ S tím ulehl a otočil se k Eddardovi zády.

Druhý den ráno opět vyrazili na cestu. Eddard už měl vyprahlého jihu dost a těšil se na zelené lesy kolem Zimohradu. Zima se blíží a je potřeba postarat se o poddané. Před opuštěním Dorne však musel splnit ještě jednu povinnost.

Věže Hvězdopádu se už z dálky tyčily nad skalisky, kterými protékala divoká řeka a ústila hned do úzkého zálivu. Hrad stál na skále hned u toho zálivu. Z Eddarda a jeho společníka po celodenním putování lil pot a koně nezvládali mávat oháňkami dost rychle, aby odehnali dotěrné mouchy, které se rojily kolem vozu s Lyannou. Tiché sestry odvedly vynikající práci, ale přesto tahat s sebou po Dorne mrtvolu nebylo nic příjemného. Howland naštěstí mlčel, protože Eddard už měl sto chutí hádavého přítele praštit. Existují společníci pro boj a existují společníci pro putování. Reed byl jenom jedno z toho.

Konečně se doploužili nahoru do podhradí, kde je čekalo městečko postavené převážně z kamene, nejdostupnějšího materiálu. Úzké dlážděné uličky byly pokryté koňským trusem a jinými splašky, ale přesto to tu díky větru vonělo stokrát příjemněji než v Králově Přístavišti. Eddard se hned sháněl po kojné, zatímco Howland se běžel osvěžit do hostince a zařídit ubytování. Nejspíš by dostali pokoje přímo v hradu, ale nevěděli, jakého se jim dostane uvítání. „Zabili jsme vám bratra, dejte nám nejlepší pokoje,“ nezní moc dobře.

„Zkuste Wyllu,“ poradili mu vesničané, kteří zvědavě pokukovali po voze. V Eddardovi hrklo. Aby mohla být Wylla kojná, musela mít dítě. Neochotně vzal nemluvně, které se rozhodlo svou existenci vyřvat na celý Hvězdopád, a zaklepal na dveře domu, který si pamatoval jako Wyllin domov.

„Ach, Nede,“ přivítala ho boubelatá dívka a vlepila mi na tvář polibek. Wylla nebyla typicky krásná, ale upoutala Eddarda svou veselou povahou a dobrým srdcem. Kdysi mu při pohledu nebo i myšlence na ni bušilo srdce, ale dnes už byla mladická poblázněnost pryč. Vlasy myší barvy schovala pod čepec a na sobě měla zamaštěnou zástěru. Eddard ji musel vyrušit při práci. Opatrně ho objala, ať nezmáčkne uzlíček v Eddardově náručí. „Bála jsem se, že tě už nikdy neuvidím. To je tvoje dítě?“

„Sirotek,“ zamumlal Eddard. Vešel do domu, jehož kamenné zdi skýtaly alespoň trošku chládku. Dům patříval Wylliným rodičům, obchodníkům, zatímco Wylla pracovala na hradě ve službách Daynů.

„Hledám kojnou, už má pořádný hlad.“

„Ukaž mi ho, drobka.“ Wylla si vzala dítě do náruče a chvíli se s ním mazlila, než si rozevřela halenu a nabídla mu prs. Chlapec se hladově přisál.

Eddard se mezitím rozhlížel. To, co hledal, spalo u okna v postýlce. „Máš manžela?“ zadoufal Eddard.

„Ano, Will je dobrý muž, lepšího jsem si nemohla přát. Vzal si mě i s velkým břichem, což je u mužů vzácnost.“

„Obtěžkal jsem tě?“ V téhle válce se opravdu nic nedaří.

Dívka se zasmála. „Obtěžkal… vy seveřané máte kostrbatý jazyk. Ptáš se, jestli jsi mě zbouchnul? Ano. To se stává, když dva spolu spí. Netvař se tak, ještě tě budu muset křísit. Úplně jsi zbledl.“ Natáhla ruku a jemně Eddarda pleskla. „Vždyť víš, že jsem od tebe nic nečekala. Věděla jsem, do čeho jdu, a ty jsi patřil jiné.“

„To, co jsme udělali, bylo nečestné,“ vykoktal Eddard.

„Jistě, proto jsi odtud pelášil jako zloděj koní. Kvůli pošpiněné cti. Lady Ashara se tenkrát urazila víc než já.“

„Lady Asharu jsem tenkrát skoro neviděl. Jako by se mi vyhýbala.“

„Nebylo jí dobře.“ Wyla vyndala bradavku z úst miminka a hned mu do nich strčila druhé ňadro. „Má opravdu velký hlad. Je to nerozum cestovat s tak malým dítětem.“

„Slíbil jsem, že ho vezmu s sebou na Zimohrad.“

„Jestli se vracíš na Zimohrad, tak to bereš divnou zkratkou…“

„Přišel jsem za lady Asharou. Mám pro ni smutnou zprávu. Její bratr padl.“

„Opravdu smutná zpráva. Lady už je nějakou dobu nemocná. Kdo ví, jak tuto zprávu přijme.“

„Je to nepříjemná povinnost, ale musím to udělat,“ řekl Eddard. Ulevilo se mu, že se Wylla rozhodla jeho bastarda vychovávat se svým manželem.

„Kde je tvůj muž? Rád bych ho poznal.“ Jestli jsem nechal syna v dobrých rukou.

„Převzal od rodičů obchod a jel pro zásoby. Bohužel se ještě pár dní nevrátí. Asi se nechceš zdržet?“

„Rád bych vyrazil na cestu co nejdříve. Vzhledem k okolnostem bych tady nechtěl setrvávat moc dlouho.“

„To jsi Arthura zabil osobně?“ ušklíbla se Wylla. Hned toho nechala, když viděla, jak se Ned tváří sklesle.

„Byl to tuhý souboj i přes naši přesilu. Meč jitra a jeho bratři v gardě nechtěli pokleknout před novým králem a odmítli vydat Lyannu, protože přísahali Rhaegarovi, že ji ochrání vlastním tělem. Byli věrní Aerysovi až do posledního dechu. Já Arthurovi smrtelnou ránu nezasadil, ale on by to býval udělal, nebyť meče Howlanda Reeda. Mám tedy na svědomí jeho smrt.“

„Chlapi,“ povzdechla si Wylla a odložila nemluvně, které spokojeně usnulo. „Pořád se zabíjíte v soubojích a říkáte tomu čest. Tohle nikdy nepochopím.“

„Jsi jenom žena, nemůžeš chápat mužské záležitosti,“ usmál se Eddard. Wylla mu připomněla manželku Catelyn, která také nechápala, proč musí její ženich do války tak brzy po svatbě.

„Byla bys tak laskavá a postarala se o dítě, než vyřídím záležitosti na hradě?“ poprosil Eddard. Wylla přikývla. Eddard se rozloučil, poslal poslední letmý pohled k postýlce a vyšel ven do poledního horka.

U hostince si vzal z vozu balíček, ve kterém převážel Úsvit, slavný meč Arthura Daynea, a pevným krokem se vydal k hradu. Netušil, co může kromě ženských slz od Ashary čekat a chtěl mít úkol co nejdříve za sebou.

Na turnaji v Harenově se do Ashary málem zamiloval. Ještě teď se styděl za svoji plachost, kdy se neodvážil dornskou dívku oslovit. Vysmívali se mu snad všichni přítomní panoši. Nakonec ona jeho požádala o tanec a Eddard byl až do jeho konce rudý až po konečky vlasů. Zamyslel se, jaké by to bylo být manželem dornské krasavice místo odměřené Tullyjky se studenýma očima. Hloupé úvahy, protože stejně neměl šanci. Přišel jeho bratr Brandon, v té době už muž a známý lamač srdcí, usmál se na Asharu a Eddard zůstal zapomenut.

Mladá šlechtična ho přijala v nejvyšší věži Hvězdopádu, což znamenalo vystoupat stovky strmých schodů. Eddard se musel nejprve vydýchat, než zaklepal na těžké dubové dveře. Otevřela mu služtička a uklonila se. „Lady je na ochozu a očekává tě, pane.“

Když vstoupil, stála k němu zády a ostrý vítr povlával jejími tmavými vlasy. Vypadala stejně jako před pár lety na turnaji v Harenově. Pak se otočila a iluze byla pryč. Ashara měla v obličeji nezdravou barvu, oči se jí nepřirozeně leskly a za ty roky přibrala. Eddard si vzpomněl, že se Wylla zmiňovala o nemoci. Nevypadala v nejlepší náladě.

„Proč jsi přijel, Starku?“

„Tvůj bratr Arthur je mrtev, paní. Zde je jeho meč.“ Eddard klekl na kolena a podával jí Úsvit v pochvě.

Lady se na meč ani nepodívala. „To jsem mohla čekat, že ho jednou někdo zabije. Kdo s mečem zachází, ten s mečem schází, se říká. Takový je i osud Neporazitelného, jak ho přezdívali jeho pochlebovači.“

„Byl to hrdina a člen královské gardy až do konce. Je mi moc líto, že jsem ho nepřesvědčil, aby dostal rozum a přidal se k Robertovi. Škoda takového rytíře.“ Ashara mlčela.

„Fouká ostrý vítr, nepůjdeme dovnitř?“ nabídl Eddard jemně.

Ahara zakroutila hlavou. „Tady se mi líbí, na čerstvém mořském vzduchu. Trávím tu většinu času.“ Vzala si od něj meč a opřela se o něj. „Robertova rebélie. Kvůli ženské.“

Ostrá poznámka Eddarda bodla. Jeho sestra nebyla lecjaká ženská, ale chápal, že to někteří lidé vnímají jinak než on. „Nešlo jenom o Lyannu. Aerys byl šílený a kdyby nebyl sesazen, pozabíjel by půlku říše.“

„To je jedno. Raději už běž, protože Starkové nejsou pod střechou Hvězdopádu vítáni.“ Eddard pozvedl obočí. „Proč ne?“ Nevzpomínal si, že by jeho rodina nějak urazila Dayny. „Jste akorát křivopřísežníci. Stejná chátra jako Tyrellové.“ Poslední slovo Ashara vykřikla. Eddard vycítil šílenství a měl chuť utéct, ale místo toho se zeptal: „Co se stalo?“

„Tak ty to nevíš? Neřekli ti, jak mi tvůj veleslavný bratr přísahal lásku, jenom aby mě dostal do postele? Druhý den ráno se mi vysmál do obličeje.“ Ashara vzlykla a schovala tvář do dlaně, aby skryla slzy. „Tolik k pověstné starkovské cti.“

Eddard sklopil oči. Jak znal svého bratra, Ashara nebyla jediná šlechtična, ke které se Brandon zachoval nečestně. Není divu, že ho otec chtěl co nejdříve oženit s Catelyn a přistřihnout mu tak křídla.

„Brandon je mrtvý.“

„A o mrtvých jen dobře, co? Vaše rodina je banda kurevníků. Brandon odpanil polovinu ctnostných panen, Lyanna vlezla do postele korunnímu princi, zatímco malý roztomilý Benjen se bude muset dát k Noční hlídce, aby nečelil popravě za vraždu.“ Ashara svá slova plivala mezi vzlyky.

„Lady Asharo, kroť se. Tvůj zármutek tě neopravňuje urážet druhé. Rád bych očistil Brandonovo jméno, ale netuším, jak. Snad bych tě mohl zaslíbit nějakému nezadanému vazalovi. Moje manželka má svobodného bratra, dědice…“

„Vypadni,“ křičela Ashara ukázala dveře. „Vypadni, nebo tě zabiju.“

Eddardovi nemusel nikdo říkat dvakrát. Sehnul se, aby prošel nízkými dvířky. Otočil se, když uslyšel křik. Ashara vytáhla meč z pochvy a vrhla se na něj. Instinkt mu zavelel vykonat půlobrat a vyhnout se ráně. Skrčil se u dvířek, zatímco Ashara se prohnala kolem něj s výrazem vzteklého psa. Viděl, že nestihne zabrzdit včas, protože kromě setrvačnosti ji hnal i silný vítr. Natáhl ruce, ale zachytil už jenom lem šatů, který se utrhl. Křik letící ženy zněl horami ještě dlouho poté, co Ashara dopadla do peřejí.

Roztřesený Eddard zabouchal u Wylly a když otevřela, vpadl hned dovnitř.

„Zabil jsem Asharu,“ řekl, když popadl dech. Cestou z věže nikoho nepotkal a místo, aby běžel za přítelem, rozhodl se pro Wyllu. Dívka ho zděšeně poslouchala, když ji v hrubých obrysech vylíčil, co se událo na věži. Nakonec ho popadla za ruku.

„Nede, tohle si nevyčítej. Lady Ashara už byla taková od porodu. Někdy se to stává, že rodička zešílí. Hlavně nikomu nepovídej, že jsi ji zabil. Jednak to není pravda a jednak by sis přivodil potíže s rodem Daynů.“

„Co mám tedy říkat?“

„Že skočila z věže, když se dozvěděla o smrti bratra. Její šílenství se taky drželo v tajnosti.“

„Starkové nelžou, aby se vyhnuli zodpovědnosti. Počkat! Mluvila jsi o nějakém porodu? Nechceš snad říct, že lady Ashara…“

„Zbouchnul ji tvůj bratr Brandon, když tady byl naposledy. Vy Starkové máte silné sémě,“ zasmála se. „Stačí jedna noc a dítě je počato.“

„Při starých bozích i těch nových! Netušil jsem, že má Ashara dítě. Proč mi to nikdo neřekl?“

„Jak jsem řekla, tajilo se to. Ashara stejně o dítě neměla zájem. Hned jak se narodilo, zbavila se ho, a ani jednou se na něj nepřišla podívat. Jsem jeho kojná. Když se někdo ptá, vydávám ho za Edrika Daynea, kterého také kojím.“

„Kde ho máš?“
Wylla ukázala do postýlky, kterou teď sdíleli dva chlapci. Jeden stříbrný a druhý tmavovlasý. „Nechápu. To není můj syn, ale Brandonův?“
„Tvoje dcera zemřela záhy po porodu. Měla jsem mléko, a tak jsem ho poskytla Dayneům.“ „Vypadá malý na to, že by měl být starý víc než rok.“

„Narodil se předčasně a byl dlouho neduživý. Ale už se vzpamatoval z nejhoršího a vypadá to, že přežije. Prorokuji mu tuhý kořínek.“

Rowland Reed se smál, až se zakuckal hltem medoviny. Zatímco v hostinci popíjeli, Eddard mu sdělil novinky. „Takovému příběhu nikdo neuvěří, to ti povím.“

Eddard se nakonec rozhodl říct Dayneům pravdu o tom, že Ashara přepadla, když se na něj vrhla. Měl pocit, že si oddechli, i když otevřeně projevovali zármutek nad tragickým osudem sestry.

„Oznámil jsem Wylle, že odjíždíme, a ta trvá na tom, že mám Brandonova syna vzít s sebou. Nepřijala ani peníze, které jsem nabízel za jeho výchovu. Čeká vlastní dítě s manželem, a tak nemá zájem o cizí bastardy.“

„Nééé,“ zaúpěl Rowland. „Dva křičící smrkáče už nepřežiju.“ Zhluboka si přihnul z korbelu. „Jednou budeš mít vlastní.“
„Snad… Ale nebudu je muset kojit a přebalovat.“

Vydali se na cestu. Tentokrát už opravdu na sever, přes celé Západozemí.

„Nezajedeme po cestě do Řekotočí, Nede?“ šprýmoval po cestě Rowland. „Tvoje paní manželka ještě neviděla tvé bastardy.“

„Pošlu pro ni, až dorazím domů,“ odbyl ho Eddard se zamračeným výrazem. Křičící chlapci jeho náladě neprospívali. Rozhodně se mínil vyhnout Královu Přístavišti. Robertovi poslal akorát havrana, aby ho zpravil o Lyannině smrti. Přítel – ne, král – bude naštvaný, ale má plno jiných starostí s říší, než aby měl čas řešit Starky. Doufal, že se ve Starém Městě nalodí a přeplaví až do Šije.

Cesta horami byla namáhavá, ale příjemná, dokud je blízko Starého Města nepřepadli loupežníci. Bylo jich sedm a všichni měli přichystané meče nebo palcáty. Už od pohledu nevypadali na chudáky, které bída vyhnala z chalup, a tak vzali klacek a šli zkoušet štěstí na pocestných. Zbroj z vařené vepřovice měli sice špinavou a neudržovanou, ale jako nová musela stát plno zlaťáků. Ještě šlo poznat čistější místa, kde si odpárali rodové znaky. Zbraně rovněž drželi jako profesionálové. Eddard si tipoval na potulné rytíře nebo zbrojnoše, kteří utekli od svého zaměstnavatele. Nejspíš poté, co ho zabili. Robertova válka vyvolala po zemi plno bezpráví, které se lehce schovalo za zmatky občanské války. Eddard i Rowland měli na sobě cestovní oblečení. I kdyby si stihli navléct brnění, proti takové přesile neměli šanci. Stihli vytasit meče, ale to bylo všechno.

„Odložte meče a vydejte všechny peníze a cennosti,“ řekl vůdce zločinců poté, co obestoupili dva lordy i povoz. Zpoza přilby mu čouhaly zrzavé vlasy. „Co to máte v tom voze? Smrdí to jako mrtvola.“

Eddard chtěl něco odseknout, ale v tom si uvědomil, že muže zná. Zrzavý lupič nebyl o moc starší než Eddard a už se stihnul nejen vypracovat na druhého muže říše, ale i spadnout na úplné dno. „Jone Connigtone, jsi to ty? Myslel jsem, že jsi ve vyhnanství za mořem.“

„Ať mě poserou jiní, to je fakt bývalý pobočník?“ šeptal Howland Reed.

„Klidně bych tam i byl, ale nemíním začínat jako žebrák. Aerys ze mě udělal zločince, a tak ho nechci zklamat. S kýmpak máme tu čest? Na štítu vidím zlovlka. Že by samotný Eddard Stark, vítěz nad princem Rhaegarem?“

„Rhaegara porazil Robert Baratheon,“ opravil ho Eddard. Věděl, že Connington se sprincem kamarádil a že bude chtít pomstít jeho smrt.

„To je jedno, patříš do jeho sebranky. Dokonce mám takové tušení, že jste nejlepší kámoši. Bude ho hodně bolet, když přijde o věrného Starka.“ Lupič se uchechtl.

„Connigtone, jsi šílený,“ ozval se Howland. „Je po válce a není komu se mstít. My seveřané se vracíme domů a ty máš možnost pokleknout před novým králem a nechat si zrušit rozsudek vyhnanství.“

„Na nového krále seru. Baratheoni na trůnu, pche, kdo to kdy slyšel.“ Connington kroutil hlavou. Pak kývl na své společníky. „Prohledejte povoz.“

Dva hrdlořezi drželi v šachu Eddarda s Howlandem, zbytek rozhazoval věci z vozu a přitom mezi sebou pokřikoval. „Vezou s sebou mrňata. Do septonové řiti, v té truhle je fakt mrtvola.“ Posbírali štíhlé váčky s penězi, a pak se jali prohlížet zbraně a zbroj. Eddard se po jednom ohnal, když si bral jeho Led, a málem skončil s probodnutým hrdlem.

„Už ho nebudeš potřebovat,“ poškleboval se lupič.

„Nejprve zabijeme vaše děcka, jako jste zabili ty Rhaegarovy,“ prohlásil Connington. „A vy se budete na to dívat.“

„Neblbněte,“ prosil Eddard. „Přece nejsi tak šílený, abys vraždil děti jenom proto, že jiné byly zavražděny. Já sám jsem ten čin odsoudil a nebyl jsem u toho, abych mohl Lannisterům zabránit…“

„Zabijte je,“ přerušil jej Howland. Eddard se na něj vyděšeně podíval. „Klidně je zabijte a zařiďte, aby nežilo ani poslední Rhaegarovo dítě.“

„Co to plácáš? Rhaegarovy děti jsou mrtvé. Mám to od spolehlivého informátora u dvora. Postarali jste se důkladně o to, aby nepřežil žádný následník trůnu.“

„Mlč,“ sekl Eddard po příteli, ale ten se nenechal zastavit.
„Mrtvola v truhle je Lyanna, Rhaegarova láska. A to nemluvně je Rhaegarův bastard.“ Connington zjihl. Vzal nemluvně a dlouho si ho prohlížel. „Mluvíš pravdu, seveřane?“

„Přísahám na svůj rod.“ Reed se bouchl pěstí do prsou, což polekalo jeho strážce a málem ho propíchli. Eddard vzdychnul. Nakonec proč ne? O Conningtonovi bylo známo, že byl princi Rhaegarovi blízký. Mohl by alespoň ušetřit životy neviňátek.

Howland Reed pokračoval: „Až se Robert dozví, že žije Rhaegarův potomek, i když jenom bastard, nechá ho usmrtit. To dítě potřebuje do exilu, stejně jako ty, sere.“

„To nejde,“ vykřikl Eddard. „Dal jsem slib.“

„Slib, který nemůžeš splnit. Udělal jsi chybu, když si ho dával. Co chceš raději – čisté svědomí nebo zachráněný život?“

„Starku, přísahej, že to dítě je Rhaegarovo,“ naléhal bývalý králův pobočník. Eddard chvíli zíral do země, než zvedl oči a řekl: „Přísahám.“

„Dobrá tedy. Ušetříme životy dětem, ale vy si nezasloužíte přežít.“

„Ne tak zhurta,“ ozval se Howland. „Zkuste na nás vztáhnout meče a dítě je mrtvé. Stihnu s ním praštit o zem nebo mu rukou zlámat vaz. Nemáš jistotu, že se o nic nepokusíme, když nás budete popravovat. Navíc by bylo od tebe nečestné zabíjet bratra Rhaegarovy vyvolené.“

„Blbost.“ Connington se ušklíbl a chvíli těkal po zajatcích očima. Nakonec řekl s nostalgií v hlase: „Víte, Rhaegar vždycky věřil, že jeho děti jsou tři hlavy draka. Byl zoufalý, když mu jeho mistr oznámil, že Ellia už další děti mít nebude. Moc toužil po dítěti sLyannou, které by bylo spojením targaryenského ohně a starkovského ledu. To dítě musí přežít.“ Otočil se na Eddarda. „Starku, daruj

mi to dítě a slibuji ti, že se o něj postarám mimo dosah všech vrahů. Odjedu do exilu a už o mně neuslyšíte. Rozhodl jsem se, že ušetřím vaše životy, tak jako jste ušetřili život tohoto chlapce.“

Howland si nahlas oddychl a pomrkával na Eddarda. „Neřekni žádnou hloupost,“ sykl.

„Dobře,“ řekl Eddard po chvíli mlčení. Usoudil, že bezpečí chlapce je důležitější než pokusit se splnit zoufalý slib.

Conningtonovi parťáci brblali, když jim vůdce přikázal schovat zbraně a poutníky opustit. Když odcházel s nemluvnětem v náručí, naposledy se otočil a hodil po nich váčky. „Necháme vám peníze na cestu, ale pod jednou podmínkou.“

„Jakou?“

„Pojmenuješ po mně svého syna.“ Connington se hlasitě smál a Eddard zalitoval svého rozhodnutí svěřit dítě šílenci.

Poutníci se po čase dostali na Šiji a Eddard si odpočinul ve Stráži u Šedé vody, rodovém sídle Reedů, než se vydal už po souši na sever. Už mohl cestovat pohodlněji, s pronajatými pacholky a kojnou pro Brandonova syna. Cestou se rozhodl, že Brandon si užil dost potíží před smrtí a nepotřebuje být posmrtně vláčen hanbou. Stejně tak Ashara. Další lež mě už nezabije. Ale bude to poslední lež, na to přísahám při starých bozích. Od teď už budu žít jenom čestně.