Hodnocení povídek 2. kola

⋅ Napsal(a)

Vítěznou povídkou druhého kola tohoto „klání“ se stala Povídka č. 10 od Ben Nevis.

  1. Ben Nevis http://icefire.cz/povidka-c-10-2kolo
  2. Kolikokoli http://icefire.cz/povidka-c-6-2kolo
  3. flanker.27 http://icefire.cz/povidka-c-13-2kolo
  4. Kolikokoli http://icefire.cz/povidka-c-4-2kolo a Morag http://icefire.cz/povidka-c-20-2kolo (dělené místo)
  5. Hildegarda http://icefire.cz/povidka-c-19-2kolo
  6. head http://icefire.cz/povidka-c-16-2kolo
  7. Lena247 http://icefire.cz/povidka-c-18-2kolo a Vlcacka http://icefire.cz/povidka-c-5-2kolo (dělené místo)

Vzhledem k těsným výsledkům a dvěma děleným místům je toho nakonec vyhlášeno lehce víc, než bylo plánováno.

 

http://icefire.cz/povidka-c-1-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-2-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-3-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-4-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-5-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-6-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-7-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-8-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-9-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-10-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-11-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-12-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-13-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-14-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-15-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-16-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-17-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-18-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-19-2kolo

http://icefire.cz/povidka-c-20-2kolo

PDF, ePub, .mobi

Komentáře

Povídka č. 1 – komentář

Jelikož nemám tolik načteno, Oberyna Martella neznám, nicméně tento Perný den byl zajímavý, dobrodružný a cameo malých Targaryenů potěšilo.

PLATÍ PRO VŠECHNY POVÍDKY: Povídky jsou v tomto kole tak dobré že se snažím mezi ně nějak rozdělit body aby to vyšlo. Proto pokud dostanete například 1 bod neznamená to že je povídka „nejhorší“ prostě jen musím dávat míň bodů aby vyšlo na víc povídek.

„70 %
Povídka byla kraťoučká, zaznamenala jednu událost bez většího pitvání.
Jediná výtka by se týkala dělení (jak už zaznělo), autor mohl raději udělat více kratších odstavců, aby se to lépe četlo.
Nižší hodnocení je v tomto případě jen důsledkem mého vkusu.“

Povídka se mi líbila, Oberyn je sympaťák za každé situace.

Je to dobrá povídka, bohužel dopadla jako chutný pokrm servírovaný na špinavém talíři. Těžko říct, kde se stala chyba, ale i forma je důležitá, jinak otráví čtení.

80% Pěkné, ale krátké. Poměrně dost překlepů, ale jinak dobré.

Luxusní, Oberyna mám moc ráda jako postavu a moc se mi to prostě líbilo.

Povídka č. 2 – komentář

Tato povídka mě neskutečně pobavila:-) Geniální nápad, udělat z Varyse Varysu – už nikdy se na něj nebudu dívat stejně:-))) Bylo to zábavné od první do úplně poslední věty!:-)

Řízná a úderná exkurze do Varysina deníčku. Zábavné to je, zlobím se ale za zbytečnou vulgaritu, ostatní části jsou také zábavné a bez sprosťáren.

Zábavný deníček Varyse který pobaví snad každého. Obzvlášť rok 271 :-)

„50 %
Varys jako téma je dobrá volba, nápad se „“změnou pohlaví“" je zajímavý, ale:
· Vadilo mi, že i po dospění Varysa každou chvíli hlavně opěvuje lásku a na druhou stranu se nedočkáme vlastně žádných intrik. U téhle postavy bych očekávala složitější psychologii postavy, i když vezmu v úvahu „“dívčí duši uvězněnou v eunuchově těle“" jako výchozí bod.
· Konec na mne působil, jako by celá povídka vlastně byla jen prostředkem pro následné uvedení výčtu autorových vizí konce příběhu.“

Super nápad udělat z Varyse Varysu. Pavoukovy intriky dostávají najednou nový rozměr :)

Rok 271 je obzvláště povedený. Trošku mi tu vadí humor na úkor gayů, který už je poněkud staromódní. Teď frčí gayové jako běžná součást společnosti. Ale líbí se mi, jak to dopadlo s Aegonem. Dobře tak všem naivním plánům velkého pavouka. :-)

70% Pěkné, ale na mě příliš přitažené za vlasy. Nejlepší mi přišel soupis na konci

Vtipné (povídka) a zároveň mrazivé (výčet rodů). Začátky zápisků do deníčku jsou boží :)

„Je to vtipné, je to nápadité, a navíc má autor/ka rád Sansu. To mi stačí. :-)
My humoristi musíme držet pohromadě. :-)

Tahle byla ještě lepší, Varyska mě hodně pobavila a taky dávám plus body za rok 310 (konečně vím, jak to dopadne!)

Vtipné, svižné. Bavilo. Oceňuju dovětky ohledně rodů. Jen chudák Rickon. Naštěstí to plně vynahradili Greyjoyové a Lannisteři (to muselo být krve, než je všechny zlikvidovali). Věta „…chtěla bych se s Rhaegarem odstěhovat do Braavosu…“ mě rozesmála nahlas :)

Vtipné momenty, ktoré ma prinútili usmiať sa. To sa cení hlavne pri mojej depresii :)

Povídka č. 3 – komentář

Aryina cesta za pomstou, temná a krvavá, navíc sebezničující. Vydechla jsem napětím až na samém konci. Anglické vsuvky mi nevadily tak, jako některým jiným hodnotícím.

Masakr se zajímavým koncem.

Sice mě dost zamrzelo, že se z Aryi stal takový robot, ale zase to bylo všechno tak mrazivé a tajemné a líbily se mi ty anglické vsuvky.

Krásná povídka s (bohužel) smutným koncem která je ale docela výstižná. Aryi mi bylo opravdu líto a doufám že originál dopadne lépe.

Povídka samotná byla příliš naivně terminátroská, ale vyvážil to slušně vymyšlený konec.

„50 %
Jak Arya, tak povídka mi nesedla.
· Na začátku se vyskytuje příliš mnoho hesel a ustálených slovních spojení- působí to dojmem, jakoby autor chtěl za každou cenu ukázat, že četl a vše si pamatuje.
· Sem tam mi přišlo zbytečné některé dovysvětlování (…v důsledku svalových křečí z nedostatku kyslíku…).
· Dvojí řeč s angličtinou je zajímavý nápad (oceňuji), ale také mi nedalo, abych si nepřečetla obě verse a pak to rušilo.“

Vraždící Arya mi není příliš sympatická a anglické vsuvky se mi zdály zbytečné a rušivé. Na druhou stranu, povídka se dobře četla a líbil se mi také závěr, ve kterém byla Arya za svoje smrtící běsnění potrestána.

Autor ví, že k povídce patří nečekané zvraty. Ten konec se mi hodně líbil.

No, tohle chtělo o dost víc vypilovat, leč nebyl čas. Jelikož vím, že je to moje, tak bez bodu, plantážníku (a stejně by sis jej nezasloužil).

Tahle povídka se mi sice nelíbila – Aryu nemám ráda sama o sobě natož jako vraždícího robota, ale bohužel jsem se překlikla. Ale každá povídka má něco do sebe, takže – bod za snahu.

Velmi krutá arya.. ale super povídka…

Povídka č. 4 – komentář

Velice působivé dílo… Autor/ka skvěle vystihl/a přemýšlení „obyčejného člověka“ a v „jednoduchosti“ Joryho zápisků je síla této povídky. Bylo to tak smutné… a přesto krásné:-)

Perný den Joryho Casella je výborně napsaný a zdůrazňuje až hrůznou zbytnost postav včetně těch téměř hlavních, i když mají rodiny, příbuzné, lásku… Text je úsporný, řekne jen to co říct chce a tím přidává na naléhavosti a sugestivnosti. Hodně povedená záležitost.

Takové jednoduchý a přitom roztomilý a dojemný příběh si zaslouží ocenění. Jory je hrozně sympatická postava a už jen z úcty k němu dávám 3 body.

Tohle je hodně silné. Zvlášť když víte, proč deník tak náhle skončil. U mne o chloupek vítězná povídka. Dal bych jen tři body. Ale rozhodl jsem se, že vyberu jednu nejlepší a té dám body 4

Jedna z nejlepších povídek. Když si uvědomíte jak se potom všechno po*ere tak z toho až mrazí.

Druhá záležitost za plné hodnocení, velmi osobní. Jory mi velmi přirostl k srdci.

„80 %
Povídka byla pěkná, dobře napsaná, odpovídající sloh… Bohužel „“obyčejné“" příběhy „“malých lidí“" neumím docenit. :)

Tohle bylo moc pěkné, líbil se mi jazyk i styl vyprávění formou dopisů. Jory je, vlastně byl, velký sympaťák. Navíc skvělé zakončení, z posledního zápisu v deníku mi naskočila husí kůže.

„Jory je sympaťák v knize i seriálu. V deníčku navíc vidíme, že je věrný své dávno zesnulé ženě, i když 10 let po její smrti už to zavání fanatismem. Být tam víc poodhalení ženy a dcery, dala bych i víc bodů.

skvělé a oceňuji Martinovský výběr jmen

Perfektní povídka, která postupně rozkrývá svoji hloubku. Smutné a krásné. Pro mne je to jedna z dvou nejlepších povídek.

Na začátku jsem si říkala, že to nebude to pravé, ale ke konci jsem chtěla číst dál a víc. Ach, Jory…

Krásne a dojemné. Posledná veta zamrazí.

Povídka č. 5 – komentář

Tony Stark je skvělý a upřímně se divím, že je tu s ním jen jedna povídka. Konec Rhaegara i detaily (Robert a kanec) se povedly.

Doufal jsem, že se toho nápadu někdo chytne a výsledek je skvělý.

Koncečně se někdo odhodlal a vytáhl dlouho očekávaný vtip s Tonym. Povídka mě velice bavila a dal bych jí víc bodů, ale myslím že vyhrát by mělo něco vážnějšího.

„90 % +
Jak už jsem psala pod povídku- přesně v tohle jsem doufala. Skvělý nápad (Tony na Trojzubci), úžasná volba slov, parádní sloh, vynikající vtípky.
Smekám a autorovi posílám imaginární bonboniéru, láhev vína, kytici a modrou zářící medaili. ;D“

Robertovo vítězství nad Rhaegarem konečně dává smysl :)

Tony Stark ve Westerosu je originální nápad. Povídka se mi líbila, ale konkurence je silná.

Skvělé využití nabídnutého tématu… nečekal jsem, že to někdo riskne.

Velmi vtipná a milá povídka. Tonymu Starkovi opět nikdo neodolá :)

„Dal bych víc, ale už nemám. :-)
Přes některé logické kotrmelce je to zvládnuto bravurně a se ctí.
Robert Downey jr. by měl radost. :-)

Tony Stark (Iron Man) ve westerosu skvělej napad škoda že nemužu dát 25 jedný povidce nic me nebavilo tolik jako todle.

Ó, bohové… Tohle mi kupodivu sedlo, na to, že nesnáším podobné mixy. Škoda, že Tonyho návrat s parohy nemohla okomentovat Pepper :)

Milujem Tonyho :)

Povídka č. 6 – komentář

Dokonalé dílo. Tato povídka mě nesmírně bavila a nepohrdla bych ani tou avizovanou delší verzí, kterou autor/ka připomínal/la:-) Vyzdvihla bych úžasnou zápletku, zajímavé postavy, autorovu fantazii a smysl pro detail a v neposlední řadě milé pozornosti pro čtenáře – poznámky, seznam postav a mapku. Autor/ka očividně píše rád/a a vypadá to, že i často. Už se těším na jeho/její další dílo:-)

Tahle povídka je taková demoverze románu. Vyostřené příbuzenské vztahy, boj o moc, člen královské rodiny nakonec slavným vůdcem Dothraků… pěkně, přehledně napsáno a navíc k ní člověk dostane úžasně luxusní balení včetně mapy a popisek!

I kdyby byl příběh hrozná slátanina nesmyslů, zaslouží si autor body že si s tím vyhrál jako nikdo jiný. Ale hrozná slátanina nesmyslů to nebyla, příběh se mi líbil a dopadlo to v rámci možností dobře.

Velmi propracovaná a možná až příliš dokonalá povídka. Chybí mi v ní nějaký výrazný moment. Scéna, která by mne překvapila svou originalitou a zanechala by mi v paměti výraznější stopu. Proto u mne nedosáhla na vítězství.

Pro autora: Jen pokračuj. Rozepiš to a nahraj sem kompletní verzi. Dějiny Valyrie jsou zajímavým námětem a tobě se daří těžit z něj maximum.

Autor projevil velkou schopnost v tvorbě fiktivní historie a popisu míst. Vytknout by se dalo, že do povídky vetkl materiálu na román a především to, že postavy tak trochu působí jako figurky na šachovnici namísto skutečných charakterů.

„90 %
· Poměrně detailní popisy, stále dost stručné na to, aby nezačaly nudit.
· Text budí dojem dobré znalosti mytologie, dějin a architektury aplikované na vytvoření fungujícího, v podstatě nového světa.
· Kvalitní sloh.
· Krom mapy oceňuji i přítomnost slovníčku a seznamu postav- pomohlo to vychutnat příběh bez zdlouhavého přemýšlení „“A kdo je zase tohle?!“". :D
Doufám, že časem přibudou další střípky příběhu.

P.S.: Kdybych věděla autora, poslala bych soukromě a pod povídku se mi nechce (pokud se jiní nezarazili ;) .
pdf.- str. 44- „“Pak se vydej s několika dobrými muži DO MANTARYSU…“"
o kousek dál- „“MANTARYS PŘIKÝVL…“" špatné slovo, nebo jsem špatně pochopila a není to JEN název města? ?:)“

Obdivuji autorovu fantazii, se kterou popsal starou Valyrii. Bonusy navíc jako seznam postav a mapa mi udělaly radost. A co se stalo s Alyssou? Tohle si říká o pokračování milý autore.

„Tohle není povídka, ale nedokončený román. Nedivila bych se, kdybych za čas od autora viděla někdy titul v knihkupectví. Je to stylistická bomba, ale forma zvítězila nad obsahem. Chválím množství detailů, i když do formátu povídky by stačila i polovina. PS: Na ten román se těším. :-)

Nemám co vytknout… Jenom, opravdu by se Sovrom vzdal trůnu?

Skvělé, propracované, velmi čtivé. Líbí se mi autorův styl a dovolím si hádat, že je v rámci psaní velký puntičkář a detailista :)

„Takhle nějak jsem doufal, že téma Tenkrát ve Staré Valyrii někdo pojme.
Celé to spíše připomíná výsek z delšího románu. Ne vše je zde vysvětleno a ukončeno. Vadí to? Mně ne. Protože takhle nějak to tenkrát ve Staré Valyrii opravdu mohlo vypadat. Včetně té krásné mapy. :-)

Příběh mi přišel takový dost uspěchaný, prostě moc velké sousto na „pár stánek“, ale ten bod je zaslouženě za tu mapu a za takové veledílo.

Jeden z mých dvou favoritů. Povídky z Valyrie mě moc nelákají, ale na téhle si dal/a autor/ka záležet. I když je místy vidět krácení. Díky za ni. Ráda bych si přečetla vynechané části a ještě raději bych četla pokračování.

Autor si dal skutočne námahu. Za realistické vykreslenie Valýrie dávam bod.

Povídka č. 7 – komentář

Tak z téhle povídky by byl náramný katastrofický film! Z dobrého úmyslu se stává katastrofa (lidé kteří chtějí spoutat neznámou sílu v jakémkoliv světě a v jakémkoliv období na to většinou naprosto stejně dojedou), pompézní zkáza Valyrie (nejdřív to zapálím a potom to spláchnu) a nápad s komunikačními svícemi je více než výborný!

Katastrofický scénář ničící všechno a všechny. Zábavný a poměrně dobře propracovaný.

„80 %
Jako povídka slušné, ale jak někdo zmiňoval- jakmile se někde dělají nějaké velké pokusy, zákonitě nevyjdou. Člověk si až říká, jak se můžou pokaždé objevit noví blbci, co to musí zkusit… ;D“

Pěkně napsané. Při čtení se mi vybavil ten film o výbuchu sopky s Piercem Brosnanem. Myslím, že se to jmenuje Rozpoutané peklo, což by klidně mohl být název téhle povídky :)

„Líbí se mi nápad, že Valyrané chtěli věčné léto. Je to dobrá povídka, bohužel v konkurenci dalších dobrých povídek.

Jednoduché, přímočaré, dobré. Být to česky, asi by se mi to četlo lépe, přiznávám.

Povídka č. 8 – komentář

Cesta do duše zvráceného úchyláka. Úžasně napsané, znechucení vůči R.B. díky tomu ještě posíleno, jenom tu číču teda fakt neodpustím. Kdybych měla hodnotit o kom to je napsáno, dám jenom jedničku. Když ale hodnotím jak je to napsáno, dám čtyřku a ne, nestydím se za to a ne, nejsem perverzák. :-) Adept na bronz non plus ultra.

Sonda do hlavy naprostého magora. Zrodila se zcela nová hororová postava!

Úchylák Ramsay v plné parádě. Už jenom chyběla Rheonova fotografie na začátku. Někdy jsem docela rád že Ramsay nemá PoV.

Dívat se na svět pohledem R. B. je nepříjemná zkušenost. Autor myslím jeho psychopatickou povahu vystihl velmi slušně. Co bych vytkl je to, že nám v podstatě povídka nepřináší nic nového.

„90 % +
Zvrhlá, zvrhlá, zvrhlá… povídka. Ano! To se mi líbí!
Dokonalá sonda do duše Ramsíčka-Miláčka.
Byla to ZÁBAVA! :D Jedna z povídek, co jsem si skutečně užila a jistojistě se k ní vrátím.“

Brrr, doufám, že tohle byl můj první a poslední výlet do hlavy bastarda z Hrůzova. Věřím, že nějak takhle by mohla Ramseyova zrůdná mysl skutečně fungovat.

„Autor vnáší do světa Písně pohled na úchylného Ramsaye. Je to výborný kousek literatury, a tak si zaslouží bodík

Pěkné, ale krátké. Podle mě na Ramsíka málo ulítlé,… a ta pasáž o otci tuším nezapadá…

„Body za odvahu. Odpudivost námětu převažuje preciznost formy.
Jsem opravdu zvědav, jaká křehká duše má tuhle povídku na svědomí. :-)

Povídka č. 9 – komentář

Arya drsňačka podruhé, nicméně zde je více lidštější a nezabíjí horem dolem. Míň Terminátorka, víc Starková. I když to vykousnutí jazyku vynahradilo všechnu standardní řezničinu.

Martin by se mohl inspirovat :-)

Tak tohle byla zase ta lidštější tvář Aryi Stark. Já mám pro tohohle odporně rozmazleného fakana prostě slabost, takže dávám bod. A taky mi přišlo super, jak v poslední části povídky myslí s láskou na Sansu. Ty holky se asi přece jen mají trošku rády :-)

Dobře zvládnutá povídka. Potěšila mě část se Sansou a konec.

Tato povídka u mě vyhrála na plné čáře. Naprosto výstižné, Arya se opravdu chov jako Arya a nejde jí nefandit (ostatně jako vždycky že?). Doufám že autor ještě neskončil a bude pokračovat v podobném duchu.

„80 %
Pěkně věrohodná Arya. Zpracování jedné z docela možných versí dalších událostí.“

Arya, která je stále schopná něco cítit, mi byla bližší. Kratičké shledání se Sansou, i když jen prostřednictvím Nymerie, mi udělalo radost.

„Hezky napsané s drobnými logickými chybkami. Škoda, že už nezbyly body.“

Pěkné, ale krátké. Hezká myšlenka, hezky napsané… až mě mrzí, že mi nevyzbyly body. Nicméně, je to hezčí prolog, než můj epilog.

Dobrá povídka jen sem zklamanej že byla tak krátka že sem se nedozvěděl o tom co bude Arya dělat víc. Ale libí se mi způsob jakým je to napsaný

Výborná poviedka, takúto Aryu ja môžem :)

Povídka č. 10 – komentář

Perfektní povídka. U této povídky oceňuji obzvlášť autorův styl, který od první chvíle povídku odlišil od ostatních:-) Nesmírně svižné a zábavné dílo, ani chviličku jsem se při čtení nenudila a bylo mi vlastně líto, že to skončilo tak brzo:-)

Zkáza Valyrie jako výsledek trapné chyby? Proč ne? Humorný styl á la Terry Pratchett ve světě Westerosu? Proč ne? Punťa je k zulíbání a Igorek je sice zmatkář non plus ultra, ale člověk ho musí mít rád.

Něco mezi Písní a Zeměplochou. Je to skvělé a hodně jsem se pobavila.

Tahle povídka moc pobavila :-) Martin potkal Pratchetta :-)

No tak tahle povídka je bezkonkurenčně nejlepší! Smála jsem se snad od začátku až do konce. Byl tam sympatický hlavní hrdina, sympatická barbie, do které se zamiluje, a ta „novodobá“ Valyrie mi přišla taky super. Pratchetta sice nesnáším, ale tohle byla prostě bomba.

Tak jako nejlepší zkáza Valyrie se u mne stala tahle sranda prčo zpověď o jednom romantickém rande na okraji kráteru. ;-)

Ono se to asi nějak samo rozbilo. – To je věta která popisuje obsah celé povídky. Zábavné, vzpomněl jsem si na Bolestínského Edda.

Docela vtipný popis zkázy Valyrie coby důsledku nešťastné náhody. „Vědci“ jsou tu sice větší punťové než v povídce se vyskytující dýchavičný dráček, ale poprvé mě to přimělo podívat se na Valyrijce s trochou pochopení.

„90 % +
Psáno velmi pěkným jazykem, prokládáno neskutečně vtipnými frázemi (můj favorit je „“kouká jako ghiskarec na vodovod“") s až neuvěřitelnými popisy různých serepetiček od magické barvy na vlasy po kletbuvzdorné samovarné hrnce. Dračice Punťa by co do roztomilosti mohla zdatně konkurovat i Bezzubkovi a to vlastně jen sloužila jako dopravní prostředek. Volba jmen (Igor, Antrax) a zkázonosné rrrrr-hlorrrr jsou jen sladkými třešničkami na nadýchaném dortu.“

Parádní povídka, která mezi ostatními většinou apokalyptickými scénáři vyniká. Igorek Targaryen je super, hned bych mu koupila růžovýho slona, aby si z toho průšvihu nic nedělal. To se občas stává, že člověk něco pokazí. Pravda, většinou to nevede ke katastrofě globálních rozměrů, ale Valyrie už to stejně měla nahnutý :)

Pěkné, vtipné, krátké. Teda vtipné dost. A konečně vím, kam se mému Herrymu ztratil Marv. :o )

Vtipné, milé, svěží. Igor je trouba a Valyrii zničí úplná pitominka. A dráček Punťa má ode mne taky kousek z bodů :)

Kdybych měl jedním slovem pocit, který jsem měl při čtení, bylo by to asi slovo – hravost. Tahle povídka jí má na rozdávání.

Pretchetta miluju stejně jako (možná) autor povídky a oproti těm vážným zkázám Valyrií to byla taková příjemná osvěžující změna. Hlavně mi přišla hrozně sympatická ta blonďatá slečna dokonalá.

Úsmev, smiech, úsmev, smiech…takúto postupku si nenechám nikdy ujsť. :)

Povídka č. 11 – komentář

Zadujte na špatný roh a průser je na světě. Alen byl sympaťák, Rowan se na pár řádcích vyprofiloval jako mocichtivý sviňák a vdova jako křehká oběť, i když si taky dokázala aspoň demonstrativně dupnout. Karetní hra byla vtipná pikoška, která hezky zmírnila drama zkázy.

Tato povídka mě naprosto pohltila. Délka je akorát, sloh je pěkný a čtivý. Opravdu požitek toto číst. :)

Tak to byla zase pro změnu tragičtější zkáza Valyrie, ale taky moc dobrá. Čtyři části z pohledu čtyř zcela rozdílných postav mi přišly jako super nápad a karetní hra získala pro tuto povídku bod navíc.

Tato povídka se mi velmi líbila. Částečně se schoduje i s mojí představou o zkáze V. Nejvíce se mi pak líbila poslední kapitola. A možnost sledovat příběh v každé kapitole z pohledu někoho jiného.

Nezahrajeme si poker?

Boduji především keratní hru. Být zbytek povídky ve stejně vtipném a nadneseném duchu, vyslouží si opravdu vysoké hodnocení.

„70 %
· Líbil se mi systém vlády volených princů, malé množství zkrocených draků a dělení vlivu díky nim.
· Přidám se k chválení nápadu s karetní hrou. Pobavila.
· Nižší hodnocení je způsobeno třetí a čtvrtou částí, které se mi zdály takřka „“úplně z jiného soudku“". Chtělo by je více propojit s předešlým dějem.“

Skvěle popsaná zkáza Valyrie. Nejvíc se mi asi líbil závěr. Karetní hra byl dobrý nápad, stejně jako popis katastrofy z pohledu obyčejného člověka.

„Další zajímavá Valyrie z pohledu více osob, která se mi líbila natolik, že dostane body.

Mohlo být delší a je tam dost překlepů a chyb (jeho místo své a podobně), ale líbilo.

Povídka č. 12 – komentář

Valyrii stejně jako Sodomu a Gomoru stihl a její pýchu a marnivost trest od Bohyně. Scéna z dolu, kdy Bael zabije draka, je svou pekelností a klaustrofobičností jedinečná. Člověk by na jeho místě opravdu nechtěl být.

Tak milé děti, když budete zlobit, přilítne vzteklá bohyně a všechny vás pošle do pekel! Tohle je možná spíše bajka než povídka. Autor nám dává jasně najevo co se stane když boha (v tomto případě bohyni) budete šťouchat drátem do oka :-)

Není radno štvát ty nahoře a vraždit jim jejich oblíbené mazlíčky. Při čtení jsem si vzpomněla na Dia, jak v Souboji Titánů drtí ty hliněné figurky. Chybělo už jenom vypustit Krakena.

„Nejvíce se mi líbila Baelova linka a vtipný původ dráčků.“

Podařené, zajímavé nové myšlenky.

Páči sa mi jazyk a bohovia sú boží :)

Povídka č. 13 – komentář

Úžasná povídka, která mě naprosto dostala. A to hlavní díky hlavním postavám, které mezi sebou měly neskutečnou chemii:-) Velice vtipné, svižné a půvabné dílo.

Tohle je klenot celého tohoto kola a pro mne favorit číslo jedna. Lehká, škádlivá, jiskrná konverzačka, chemie mezi ústředním párem funguje na výbornou a parádní tečka hlavního hrdiny v roli drakobijce – amatéra je báječná. Tohle je chytrá romanticko-dobrodružná povídka jakých se rodí málo a které je pak radost číst.

Samo o sobě je to naprosto úžasné, dobrý příběh, ale pro mě to zkazili hlavní hrdinové. Oba dva mi přišli tak hrozně dokonalí a sympatičtí, až jsem je ke konci začala nesnášet a když jsem to četla podruhé, musela jsem si ulevit pokaždé, když ta holka něco řekla. Každý má prostě hranice mezi sympatií a vlezlostí trochu někde jinde. A ta její nemoc ve mě na rozdíl od jiných bohižel žádné velké emoce nevzbuzovala.

Tohle je sólovka jen pro hlavní dvojici. Pěkně napsané. Detailní vykreslení vztahu obou aktérů. Autor moc dobře věděl o čem píše. Mrtví drak na konci mě nepotěšil. Ale šťastná konec ano. :-)

„“"Vzdej to, draku“"
A já to vzdávám – povídky jsou lepší a lepší a č. 13 rozhodně nezůstává pozadu. Popis nemoci je dost mraziví, až jsem si říkal jestli autor není lékař(ka) a nemá s tím nějakou zkušenost.“

„80 %
Líbila se mi volba slov a sloh povídky. Pěkně působil popis souboje- autor budí dojem, že ví, o čem píše.“

Tohle bylo moc příjemné čtení. Krásně napsané napínavé souboje. Líbil se mi taky popis vztahu mezi oběma hlavními hrdiny, který měl takovou hořkosladkou příchuť vzhledem k těžké chorobě, kterou Alisia trpěla. Jméno mistra Meluzína mi vůbec nevadilo, vyprávění mě dostalo natolik, že mi po pár větách přestal při jeho čtení skučet vítr v uších :)

„Odpustím autorovi nezničitelného hlavního hrdinu, který umí milovat i bojovat. :-) Autor má stejně jako já rád dobrodružné příběhy a konec, kde se hlavní hrdinové políbí a vezmou. Jedna z mála delších povídek, co má hlavu a patu a jako třešničtu na dortu je tam zakomponována osoba autora.

Nádherné, milé a navíc vtipné. Strašení na hřbitově, kouzlo bič,… paráda. Jenom jak jsem napsal čistě formálně nedodržuje téma. A to je otrava když nemůžu někoho zkrouhnout jen kvůli formalitě, když tu skoro žádné nejsou nastaveny… Ej, vlastně můžu, co ? :o )

Krásné, smutné, skvělé. Nádherný popis vztahu obou hlavních postav i boje s nemocí, ze kterého až mrazí. Pro mne je to jedna z dvou nejlepších povídek.

Taky super povídka. Přečetla jsem ji v autobuse (i přesto, že se mi v autobuse dělá špatně) a přejela jsem o dvě zastávky – tak moc mě zaujala. Nedávám plný počet jen za hlavní hrdinku, přišla mi docela nesympatická, ale to je každýho věc.

Moc dobré. Pěkný příběh, který má spád a navíc dobře vystižené emoce. Hezký popis osobnosti lady Alisie, krásné vyznání.

Ukápla slza…

Povídka č. 14 – komentář

Starčata sobě.. Nezasáhlo mne ani utrpení Sansy, ani škodolibé chování ostatních. Jediný kdo mne potěšil a byl to asi i záměr autora/ky byl Jon. Ač bastard, zachoval se nejvznešeněji.

Kdyby se tohle opravdu stalo, možná by Sansa nebyla později taková naivka a snílek.

Tenhle nápad se mi líbil. Kontroverzní. Nakonec možná až moc kruté, ale dobré.

Pokud bylo zájmem autora přitáhnout na sebe pozornost pak povídka splnila účel. Pokud ne, tak je mi opravdu líto že se na Starkovi děti dívá autor zrovna takhle. Tak jako tak tato povídka u mě zůstává bez bodů.

„70 % +
Tady už jsem také komentovala přímo pod povídku a po druhém přečtení jsem názor nezměnila. Věřím, že se něco takového klidně mohlo (v uváděném roce před Hrou) stát.“

Na téhle povídce se mi líbilo hlavně, že byla ještě všechna Starčata pohromadě. Trápení Sansy čtením z jejího deníčku bylo kruté, ale děti občas bývají takové. Věřím, že Sansa jistě Arye připravila nějakou pěknou pomstu. Třeba tři a půl hodiny vyšívání a jako bonus odpolední lekce dvorských způsobů od Septy Mordane.

„I když je příběh neoriginální, protože sápání se po ukradeném deníčku je běžný prvek v literatuře nebo filmech, líbilo se mi zpracování. Moje č. 3. Doufám, že autor takovou partu „“bullies“" nemá, protože ji popsal až moc živě. :-) Snad to byl jeden z horších dní pro Starkovic děti, protože nevěřím, že by každý den ukazovaly své nejhorší vlastnosti, hlavně Arya a Sansa.

Příběhově moc nezapadající. Kruté, vtipné, přesné. A jo, podařené.

Moc se mi líbily zápisky Sansina deníčku.

Co mají všichni s tím díváním se na zem? :)

Povídka č. 15 – komentář

Útěk z vězení na Westerosu, v hlavní roli Jaqen, a zvláštní tvor sloužící jako médium pro zkázu Valyrie, řízenou na dálku. Svůj spravedlivý kus získalo dění jak ve Westerosu, tak pohled na katastrofu v samotné Valyrii. Scéna s děvčátkem jen zesiluje fakt, že katastrofa si nevybírá, nedělí na vinné a nevinné, prostě se valí a zabíjí. Silný moment v jinak celkem obyčejně se tvářící povídce.

A máme tu další zničenou Valyrii. Autoři se v kreativitě snaží překonat jeden druhého a chudák Valyrie je tak zničena všemi možnými způsoby. Toto se mi moc líbilo.

„70 %
· Podle popisu cesty na záchranu vězně by se dala kreslit mapka i s rozmístěním stráží a nábytku- přijde mi to zbytečně moc podrobné.
· Dokud nepadlo slovo Valyria, žila jsem v domnění, že děj se bude nakonec odehrávat ve starém městě (zmátla citadela :)
· Plus dávám za zpracování konspirační teorie Beztvářní=>Zkáza.
· Některé části bych oddělila aspoň vynechaným řádkem navíc- poslední myšlenky přístavního dělníka a zničehonic stojí na ostrově- ahá, to je zase Jaqen; Jaqen se s Michaelem rozhodnou vystoupit v Dorne a „“najednou“" tam stojí…“

Zajímavý nápad pojmout zkázu Valyrie jako pomstu Braavosanů, ve které figuruje Jaqen.

“ Není to špatně napsáno, příběh se mi líbil, ale autor potřebuje ještě trošku trénovat. Body nezbyly, protože je jich zatraceně málo.

Za sebe přiznám, že mi nejvíc vadila slovenština… když se uprostřed věty oběví vznostné slovo, které neznám a nezvládnu domyslet, je to na draka…

Povídka č. 16 – komentář

U této povídky jsem se neskutečně nasmála:-) Autor/ka má úžasný smysl pro humor. Oceňuji stručnost zápisků, povídka díky tomu byla svižná a nenudila.

Tajný Malíčkův deníček je decentně humorný, svižný a neuvěřitelně sexy. Pro mne adept na stříbrnou pozici.

Dlouho jsem se tak nepobavila. To je asi vše, co k tomu můžu říct. Doufám, že se autor zúčastní i dalších soutěží (snad budou).

Od začátku do konce jsem se u téhle povídky bavila. Taková jednoduchá povídka, ale bavila mě tak, že jsem ani nevnímala, že je ve slovenštině a to se mi obyčejně nestává.

Tohle se četlo velmi dobře, rychle a svižně. Až jsem zapomněl počítat, kolikrát jsem se smíchy za břicho popadal.

Ros. Jedině Ros! Jedna z nejzábavnějších povídek vůbec. Autor je na těchto stránkách všeobecně podezříván ze skrytého spisovatelského talentu a já jen dodávám: „Piš dál!“

„90 %
Už z témat jeho raných debat je jasné, že Malíček byl odjakživa na vysoké intelektuální úrovni. Ze zápisků pozdějších let nejvíce oceňuji informaci o jeho strašlivé noční můře a následné jednorázové terapii, již si sám naordinoval. Jediná věc, co mne zarazila je fakt, že prodal nejmenované děvče za pouhých 100 000, když byl jako hlavní pokladník království zvyklý pracovat s velkými částkami a šestimilionovým dluhem. ;D“

Skvělý nápad napsat Malíčkův deník a ještě k tomu takovým vtipným a osvěžujícím způsobem. Tohle se opravdu povedlo.

„Nejlepší deník zaměřený přímo na humor. Líbila se mi čtivá slovenština. Škoda, že je to tak krátké, rekapitulace knížek v podání Malíčka se mi hodně líbilo. Je vidět, že autor hltá i seriál. :-)

Povedené a vtipné… jen mě trochu vadilo, že se nedrželo faktů (neseděl timing) … ale i tak tohle by bylo na 80% (bohužel první kategorie, které nevyzbyly body)

Velmi vtipné a Malíčkovské :) . Autor svůj ostrovtip dávkuje rozumně a s citem, ode mne jednoznačně palec hore.

Malíčka zbožňuju, a jeho tajný deníček mi přišel hrozně, hrozně vtipný. Vtípků tam bylo akorát, no prostě byla to pecka.

Škoda (pro mě), že se autor/ka nedržel/a jen západozemských reálií. Mohla to být bomba. Nemám podobné mixy ráda, ale přesto jsem se při čtení větší část bavila.

Malíček na hrad!

Povídka č. 17 – komentář

Walder Frey je sráč, je sráč a je sráč. Ale povídka parádně napsaná, inu zmasakrovat celou svatbu je perný den jak hrom!

Povídka jako taková nepřináší nic nového. Jeden bod si tedy vysloužila za dokonale sarkastickou poznámku na konci.

Walder Frey umí uspořádat svatební mejdan, na který celé Západozemí jen tak nezapomene. Možná to chtělo přidat ještě nějaké detaily ze zákulisí, které z knih neznáme.

Přišlo mi příliš neinovativní. Nicméně jelikož tipuji na prvotinu a nechci odradit od dalšího psaní, tak dávám bod a říkám, že je dobrý krok začít od něčeho relativně známého a popsaného, ale další krok už by mohl být odvážnější. Držím palce.

„A mi se to líbilo, i když mě to ničím zvláštním nepřekvapilo. :-)
Není mi sice jasné, proč si autor/ka vybral tak „“těžké“" téma jako je Rudá svatba – pro mnohé čtenáře emociální vrchol celé ságy – ale zřejmě za to může ten bratr. :-) Stylu těžko něco vytknout, zhltl jsem to na posezení. “

Ne, ne a ne! Roose Bolton tam nebyl! Schovával se na záchodě!!! ;)

Povídka č. 18 – komentář

Jakou královnou by asi byla Lyra? Lepší než její šílená sestra určitě. Sourozenecká zášť a charakter malé čarodějky byly napsány výborně, zkáza města jako asistovaná sebevražda je velmi originální. :-)

Výborná povídka. Konec byl hodně smutný a asi to byl nejlépe zvládnutý konec ze všech zúčastněných povídek.

Tohle je dost dobře napsané. Četlo se to skoro samo. A ten mrazivý konec je super. Bohužel mi chyběly motivace a trochu více vysvětlující omáčky okolo hlavního děje.

Země věčného ledu a to co je/není na jejich území. Hezká povídka se zajímavým koncem.

Velmi slušná literární úroveň a stylistika, vedle toho hodně ženské a sesterské psychologie, které moc nerozumím. Kromě toho zjevně chybí některé pasáže. Nicméně konec je dost sugestivní a dobře se to četlo.

„80 %
Velmi se mi líbil příběh, prostředí, postavy, vše okolo této verse magie. Povídce se nejlíp ze všech povedlo vtáhnout mě do děje (možná by s ní v tomto ohledu mohl soupeřit Ramsay). Jediná výtka se týká nedovysvětlení motivací (chápu, že autor nestihl) – bylo-li by dokončeno, dostala by povídka aspoň o těch 10 % víc. Doufám, že se zbytek objeví dodatečně. :)

„Nejlepší Valyrie. Připomíná mi to amatérské (ve smyslu zadarmo) povídky od talentovaných mladých slečen, které jsem čítávala. Je tu příběh, za který by se nemusel stydět profík, kdyby to nebylo kráceno. Autore, dopiš to, stojí to za to!

Líbilo, ačkoli přiznávám, že místy je psáno příliš v náznacích a já je coby čtenář nestíhám sledovat.

Líbí se mi autorův styl, je to velmi čtivé, zábavné a napínavé. Konec se mi však úplně nelíbil – proč Mae jen tak zemřela a proč zemřeli i Lyra s jejím drakem? Chtěla bych o příběhu vědět víc :)

„Mám rád, když ve mně něco vyvolá emoce nenásilnými prostředky, když autor netlačí moc na pilu. Umírněnost, to je to slovo.
A v téhle povídce bylo to, co si na povídkách cením a co v nich hledám.“

Nenapadá mě jiný komentář, než že se mi to líbilo. Zkáza jak má být, okořeněná lehkou nadějí do budoucna.

Slová ako nástroj, ktorým vie autor majstrovsky narábať.

Povídka č. 19 – komentář

Myslím, že autor/ka celkem věrohodně vystihl/a Fialčinu osobnost. Místy je vyprávění velmi mrazivé a melancholické, což se mi líbí:-)

Melancholický vhled do života Krasterovic klanu je jímavý, smutný a velmi velmi přitažlivý.

Fialka je moje oblíbená postava. Její tajný deníček je hodně smutný a jde vidět, že Fialka je sladké dítě vržené do ošklivého nespravedlivého světa. Trochu mi připomíná Sansu, akorát je víc „ošlehaná životem“.

Fialka je jedna z mých oblíbených postav, na tuhle povídku jsem se moc těšila a nezklamala mě. Ona je taková roztomile hloupá holka, která má prostě smůlu na tatínka a tato povídka byla fakt pecka.

Jo tohle je velmi dobrý deník. Fialka velmi přesná. Možná ještě lepší než originál.

Smutná mrazivá povídka o smutné mrazivé postavě. Je mi jí až líto když to čtu.

Docela nepříjemně působící povídka (míněno jako ocenění schopností autora/autorky). příběh z pohledu obyvatelky Krasterovy pevnosti, kde není vůbec příjemné žít. Nejzajímavější je, že tato povídka působí jako určité pokračování té hned následující a jako jedna z mála nás zavede na Sever.

„80 %
Jak jsem psala pod povídku- Fialku nemám ráda (ano, v tomto případě osobní nesympatie lehce ovlivnila hodnocení), ale příběh je napsán dobře a realisticky.“

Fialčin deníček ve mně zanechal mnohem děsivější a mrazivější dojmy než pohled do Ramsayovy mysli. Hrozná představa být odříznutá od světa a uvězněná zrůdou Krasterem „Fritzlem“ kdesi v chatrči daleko na severu, bez možnosti dovolat se pomoci.

„Deníky se obecně velmi povedly. Tenhle je jeden z těch povedenějších, kde se podařilo skloubit humor i těžký osud Fialky. Jde vidět, že autor má rád děti a záchrany Fialčina syna si náležitě užil. :-)

Zajímavé, ale na mě krátké. A ve zdejší konkurenci při daném typu hlasování ii povedené povídky končí bez bodů…

Skvěle děsivá atmosféra, hlavně v části před svatbou (zvlášť když my víme).

„Opět „“necelá“" povídka, vidím však velký potenciál. Není to úplně dokonalé a vypilované a dovysvětlené, ale přesto jsem při čtení cítil jedno velké ANO!
Když má někdo psaní v krvi, je to znát.“

Absolutní špička! Fialka je jedna z mých nejoblíbenějších postav a tahle povídka skvěle vyskytla její myšlení a všechno. Asi jsem přehnaná citlivka, ale po přečtení jsem měla namále.

Smutné, kruté, ale zároveň zvláštním způsobem hezké. Závěr už bude jen lépé je tak typický pro Píseň, že vzbudil smutný úsměv při představě co se jí všechno ještě může stát.

Povídka č. 20 – komentář

Velmi hezké dilo.Zápletka je celkem jednoduchá, ale přesto povídka vůbec nenudí. Plusem je autorova/autorčina krásná a květnatá čeština, takové dílo je prostě radost číst:-)

Benův perný den je super a kdyby to takhle bylo i v sáze, že by Ben byl živý, ale trochu jinak, zahřálo by to dušičku nemnohého čtenáře. Flashbacky z dětství plus poodhalení toho co se s Benem za Zdí (možná stalo) aspoň lehce nastíní, po kom to ten Bran vlastně má.

Benjene Benjene. Co jsi to provedl. Měl jsi toho malého usmrkance nechat jeho osudu a pelášit ke Zdi. Jsi snad chůva v černém plášti?

Napínavá povídka, u které napjatí vydržíte až do konce. Benjen je jedním z často probíraných témat a autor se rozhodl přidat svojí trošku do mlýna.

Povídka z mrazivého severu. Trochu nenápadná, o to však silnější. Vynikající příběh s až hororovým nádechem, který odpovídá na kdysi zde položenou otázku „a co Benjen“. Vynikající i po jazykové stránce, což bohužel není úplně pravidlo.

„80 %
Strýček Ben jako měnič se mi líbil, velmi pěkné byly flashbacky. Stylu psaní nemám co vytknout.“

Další povídka z chladného severu s podobně mrazivou atmosvérou jakou má i předcházející vyprávění. Zajímavé vysvětlení osudu strýčka Benjena.

„Tahle povídka se mi líbila nejvíce ze všech, protože je krásně napsaná i čtivá, prostě něco takového bych čekala od profesionála. Také je mi sympatická teorie, že je Benjen mrtev se zbytečky vědomí v havranovi, než že chodí po světě jako Studenoruký

Jak to říct? Povídku jako takovou bych hodnotil srovnatelně s 19… ale ten obrázek oceňuji a nějak mi to přepadlo do tak vysoké kategorie, že jsem měl dát 3 body, ale jelikož mi to nevycházelo a přišlo mi to přepálené na „jen za obrázek“, tak dva mi přišly jako dobrý kompromis… Každopádně unikum, dva body ode mně nikdo jiný nemá. :o )

To je přesně TO, co jsem chtěla – příběh Benjena Starka. Ikdyž nechci, aby byl BS mrtvý, povídka je skvělá, čtivá a mrazivá (hlavně pocit bezmoci). Kraster je fakt děsná !@#&§! :)

Tady dávám body už jen za doplnění předchozí povídky. Ale jinak to taky byla bomba,

Á, můj druhý favorit. Krátké, ale přesto to má vše podstatné. Zajímavá teorie o konci Benjena, a zároveň tak typická pro Starky. Moc se mi to líbí.

Kresba a nápad – jedno veľké plus.